Jednoduchá odpověď je ano :-). Zdálo se mi, že je jich v přepočtu na metr čtvereční o něco méně než ve Wachau, ale to (pokud to je vůbec pravda) znamená jen to, že jich není "hodně", ale jen "dost". Svoji roli ale mohlo sehrát to, že ve Wachau jsem byl v květnu, kdy jich obecně je otevřených víc než v červenci, kdy jsem byl v Burgenlandu. (Navíc nám od předloňské návštěvy Wachau přibylo druhé dítě a to starší už má teď zas trochu jiné představy o zábavném odpoledni, než sedět v kočárku a čekat až si tatínek projede vinný lístek odshora dolů, což se ještě před dvěma lety dalo :-) - takže jsem zdaleka ochutnávací příležitosti nevyužil na maximum).
Jinak u těch Heurige - nejlepší přehled dávají weby jednotlivých obcí, kde je zpravidla aktuální seznam. Jinak Burgenland se dělí ještě na několik podoblastí, já jsem jakž takž poznal tu Neusiedler See. Kromě heurige a kvanta vinařů, kde si lze dohodnout návštěvu jsou tu i zajímavé vinotéky (hlavně v Golsu a Neusiedlu jsou opravdu velké, s cenami stejnými jako u vinařů a poměrně dobrou možností ochutnávek).
Jet tam sám se ženou nebo s kamarády, zřídil bych si někde základnu a pak jen jezdil na kole a pil (a pak to objel autem a narval do něj nákupy :-)). Anebo kočoval kolem jezera. Příroda tu není tak prvoplánově hezká jako ve Wachau, je to přece jen placka a uprostřed jezero (mluvím o té části, kde jsme byli my), ale má rozhodně své kouzlo. A na tom kole se člověk nenadře :-).
Spaní pod stanem můžou zkomplikovat komáři, kteří jsou ale obecně těžko odhadnutelní - někde jsou jich mraky celý den, jinde nejsou vůbec, jinde jsou "jak kdy". Ale kupodivu nebyl to vlastně žádný problém, jak jsem si po vystoupení z auta v první chvíli myslel (ale my jsme ve stanu nespali, ale vy jak jsem z článku pochopil v Wachau jo, proto to sem píšu).
Odrůdová skladba je tu poměrně pestrá u bílých převládá Vlašák a Chardonnay, na třetím místě už ale s dostuem asi tak nějak na stejno RB, RŠ a Sauvignon. U červených tradiční Zw, Sv a Fr doplňují CS, Merlot a trochu RM. A pecka jsou samozřejmě sladké bobulové a cibébové výběry. Já abych si to zjednodušil jsem se (tentokrát) soustředil hlavně na vavřince a frankovky a je skutečně neuvěřitelné, co takový vavřinec umí být za víno. Najednou člověk nijak nepochybuje, že je skutečně geneticky příbuzný s burgundskými odrůdami.
Tak asi tolik, abych zas moc nekecal. Když tak se ptej, je to teda potřeba brát jako subjektivní dojmy, ale rád se o ně podělím. |
